Speciální strava pro Lucinku

Rodina Lucinky se obrátila na naši organizaci, když byly Lucince 4 měsíce a měla nově genetickým vyšetřením diagnostikován Downův syndrom. Jako poradkyně rané péče jsem do rodiny pravidelně jezdila přibližně jednou měsíčně a snažila se společně s rodiči podpořit Lucinku v jejím psychomotorickém vývoji. Ze začátku jsme se hodně zaměřovali na zrakovou stimulaci, podporu hrubé a jemné motoriky, rozvoj hry. Později k tomu přibyla především oblast sebeobsluhy, komunikace a rozvoj kognitivních funkcí. Spolupráce s rodinou byla na nadstandardní úrovni, bylo znát, že chtějí pro Lucinku udělat maximum. Bohužel do příznivě se rozvíjející spolupráce, které se projevovala významnými pokroky ve vývoji Lucinky, zasáhlo velmi závažné onemocnění. Byli jsme nuceni naši spolupráci na čas, po dobu léčky Lucinky, přerušit. Asi po 8 měsících jsme mohli opět zahájit poskytování naší služby standardní způsobem, konzultacemi přímo v rodině. Vše se vyvíjelo slibně Lucinka začala poměrně rychle dohánět dovednosti, které byly vlivem nemoci pozastaveny nebo omezeny. O to horší byla pro celou rodinu zpráva, že se Lucince nemoc vrátila a bude nezbytná transplantace kostní dřeně. Po nějakou dobu jsem byla s rodinou alespoň v telefonickém kontaktu, bohužel Lucinky zdravotní stav je natolik závažný, že jí lékaři nedoporučují jakékoli návštěvy po dlouhou dobu, a proto jsme museli, po dohodě s rodiči, naši spolupráci před dvěma měsíci ukončit. Přesto jsme s rodinou alespoň v občasném telefonickém kontaktu, a proto, když mě požádali o to stát se patronem jejich příběhu, neváhala jsem. Vše, čím si tato rodina musí procházet, je velice náročné, a proto i finanční pomoc, která ulehčí jejich situaci, je pro ně přínosem.