Můj účet
Obědy školákům
Sportovní boty a oblečení pro atletku Barunku
Barunčinu rodinu znám už dlouhých 12 let. Nejprve jsem se seznámila s nejstarší dcerkou Lilinkou, kterou jsem učila. Postupem času jsem pak poznala i ostatní členy této početné rodiny. Dnes jsem shodou okolností i jejich sousedkou, takže s jistotou mohu říct, že všechny děti udělaly obrovský pokrok a jejich maminka při jejich výchově odvedla kus poctivé práce. Otec dětí se do péče o ně nikdy příliš nezapojoval. Maminka se po 20 letech manželství rozhodla od něj s dětmi odejít, a to zejména vzhledem k jeho nespolehlivosti, alkoholismu a neochotě pracovat. Vím, že rovněž docházelo k psychickému týrání. Po složitých soudech, kdy otec neváhal použít i lží a manipulace, byly děti svěřeny do péče maminky a tehdy ještě jejího přítele, dnes již manžela. Mám možnost vidět, jak veškerý volný čas, který oběma zbývá po náročné práci v zaměstnání, věnují aktivitám s dětmi. A nejde jen o denní rozvoz do kroužků, ale také o další aktivity – ať už to jsou procházky, výlety na kolech nebo poznávací víkendy, kterých se účastní vždy celá rodina. Protože je péče o 6 dětí finančně hodně náročná, ráda bych jim touto cestou pomohla získat potřebné finanční prostředky na pořízení atletické výbavy pro Barunku. Tu ve škole učím výtvarnou výchovu a vím, jak moc atletiku miluje.
Společně jsme vybrali
celou částku
1,972
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh své Barunky
Třináctiletá Barunka se narodila nezletilé dívce, která byla závislá na drogách. Protože se o svoji dceru nedokázala postarat, putovala Barunka do dětského domova. A tam jsem si ji našla já a v jejích dvou a půl letech si ji osvojila. Zpočátku to byla vystrašená holčička. Jak šel čas, přestala se naštěstí světa kolem sebe bát a po malých krůčcích začínala věřit lidem. Dnes je z ní šikovná slečna, která ráda vaří a peče. Jednou by byla ráda kuchařkou, v čemž ji maximálně podporuji. Ze všeho nejraději má však atletiku. Díky tomuto sportu je silnější nejen fyzicky, ale také si víc věří a je sebevědomější. Protože však rychle roste, neustále nakupujeme nové sportovní boty i oblečení. Proto bych vás v tuto chvíli chtěla požádat o finanční příspěvek právě na atletickou výbavu.
Dnes jsou to dva roky, co jsem se svými šesti dětmi a malou taškou jen se základními věcmi odešla od bývalého manžela, který mě dlouhá léta psychicky týral. První dny byly opravdu těžké. V bytě, který jsem sehnala, jsme spali na zemi, děti neměly pracovní stůl ani židle. Dokonce jsem u kamarádek sháněla pro staršího syna zimní boty, protože se z návštěvy od tatínka vrátil v bačkůrkách. Ale přežili jsme to a zjistili, že se dá žít i s málem. Byla to pro nás velká lekce pokory.
Dnes už jsem rozvedená a na všechny děti dostávám od bývalého manžela 1 500 korun výživné. Navíc musím splácet dluhy, které vznikly v době mého dvacetiletého manželství. Bývalý manžel prý nemá peníze a nic splácet nehodlá. Proto pracuji na 1,2 úvazku a snažím se to všechno zvládnout.
Za dobu, co už s ním nežijeme, jsme ušli velký kus cesty. Našla jsem si nového partnera, dnes už manžela, kterého mají děti rády a on je, a začínáme úplně od nuly. Oba sice pracujeme, ale většina z našich platů odchází okamžitě pryč na nezbytné výdaje naší velké domácnosti. Proto by nám příspěvek na Barunčinu atletickou výbavu opravdu hodně pomohl.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
