

Mgr. et Mgr. Regina Kligerová
speciální pedagog, logoped a surdoped
Zobrazit komentář PatronaPatrik přišel do naší logopedické ambulance před 2 lety. Maminka se na mne obrátila s prosbou o intenzivní terapii zaměřenou na rozvoj komunikačních schopností. Za Patrikem 1x týdně docházím domů, společně pracujeme na vytvoření komunikačního systému, zabýváme se orofaciální terapií. Patrik je velice milý kluk, který má právo na alespoň trochu štěstí a podpory. Žije se svou maminkou, jejím druhem a bratrem v pronajatém bytě. Patrik vyžaduje celodenní péči, kterou mu maminka poskytuje. To se také projevuje na omezeném rodinném rozpočtu. Na sportovní vozík jim tak už nezbývají peníze.
Společně jsme vybrali
celou částku
79,900
Kč
Děkujeme všem!
Páťa a jeho nelehký osud
V lednu 2006 přišel předčasně na svět můj starší syn Páťa. I když se zpočátku všechno zdálo být v pořádku, skončil s několika těžkými diagnózami. Tou první byla periventrikulární leukomalácie. Za tímto hrůzným názvem se skrývá ošklivá nemoc – Páťa utrpěl úbytek bílé hmoty mozkové. Dále se pere se spastickou formou dětské mozkové obrny, má postižené obě dolní končetiny a levou horní. Co se týká smyslových vad, trápí ho centrální zraková porucha a těžká oboustranná nedoslýchavost. Později mu byla diagnostikována také těžká mentální retardace a dětský autismus. Ve svých 12 letech vývojově odpovídá přibližně dvouletému dítěti. Je celodenně na plenách, nemluví, komunikace je omezena pouze na základní potřeby.
Páťa má občas horší dny, ale naštěstí stále výrazně převažují dny lepší, kdy je Páťa usměvavým a pozitivně naladěným dítětem. Péče o něj mi zatím ale neumožňuje nastoupit do práce. Kromě Páti mám ještě mladšího syna Nikolase, který má diagnostikovanou středně těžkou nedoslýchavost a Aspergerův syndrom.
S dětmi a druhem žijeme v pronajatém bytě. Kromě výdajů za bydlení padne velká část našich příjmů na splátky dluhů. Ty jsme si nadělali v době, kde jsme zjistili synovu diagnózu. Při péči, která je hrazena zdravotní pojišťovnou, se synův stav nijak nelepšil. Když měl rok a půl, byl schopný pouze zvednout hlavičku. Když jsme ale změnili lékařský tým a za léčbu si připlatili, našli jsme Páťu před jeho druhými narozeninami stát v postýlce. Náš syn se sice vyvíjel kupředu, rodina se ale strašně zadlužila. Z našich příjmů jsme nyní schopni vytvořit jen minimální finanční rezervu, takže je pro nás jakákoli větší investice problém.
Patrik během posledních dvou let hodně vyrostl a už se nám nevejde do různých zdravotních pomůcek. Nejvíce to pociťujeme na sportovním vozíku, který patří mezi naše nejužívanější pomůcky. Bez něj bychom se například v zimním období vůbec nedostali ven. Bydlíme u hor, kde je nadílka sněhu v posledních letech poměrně bohatá. Bohužel si tuto pomůcku nemůžeme dovolit sami financovat. Z tohoto důvodu jsem se obrátila s prosbou o pomoc na Patrona dětí. V případě, že by se nám podařilo sehnat finance na větší vozík, chtěli bychom náš současný věnovat dalšímu potřebnému dítěti.