společně za
lepší dětství

Znáte dítě, které potřebuje pomoci?
Přidejte jeho příběh.

+
Moje zóna

Stacionář pro křehkou Lucinku

Přispívali jste na

uhrazení sociálních služeb ve stacionáři

Mgr. Edita  Mrkousová
Patron příběhu

Mgr. Edita Mrkousová

rodinná přítelkyně

Komentář patrona

Lucinka má velmi vzácné a závažné onemocnění způsobené genetickou predispozicí, které se projevuje postižením mozku, smyslových orgánů a svalovou ochablostí. Lucinka je slepá, v devíti letech pouze leží nebo sedí, nikdy se nebude hýbat, nenaučí se chodit ani mluvit. Je z dvojčat, druhé dvojče má lehkou formu autismu, dvojčata mají ještě o rok mladší sestru. Jejich maminka je na všechny tři děti sama, pracuje na půl úvazku v administrativě, víc jí péče o postiženou Lucinku neumožňuje. Je rozvedená, otec si občas bere pouze dvě zdravé děti. Maminka Lucinku denně vozí do speciálního stacionáře, který není v místě bydliště, a zároveň odváží do školy oba Lucčiny sourozence. Jen náklady na dopravu jsou tak obrovské. Společně s dalšími výdaji spojenými s péčí o Lucku a její dva sourozence se má co ohánět, aby to finančně všechno zvládla. Byla by proto moc vděčná, kdybychom jí pomohli s úhradou stacionáře. Její situace je opravdu tíživá, pojďme jí společně pomoci.

Společně jsme vybrali
celou částku 10,447 Kč

Děkujeme všem!

Sdílet příběh:

Maminka vypráví příběh slepé a postižené Lucinky

Devítiletá Lucinka je z dvojčat, která se mi narodila předčasně. Tři měsíce to vypadalo, že jsou chlapeček i holčička zdraví, i když Lucinka byla od začátku poněkud „jiná“. Maličká, lehounká a bez pohybu. Později jsem začala s dětmi docházet na rehabilitace, kde mě vyděsil dotaz fyzioterapeutky, zda Lucinka vidí. Rozběhl se proto kolotoč vyšetření, na jehož konci jsem se dozvěděla smutnou pravdu – Lucinka je slepá. Následovaly operace očí, které nepomohly, pak jsem jí vkládala kontaktní čočky s 29 dioptriemi, aby viděla alespoň světlo.

Dnes víme, že má Lucinka genetickou vadu Wartburg micro syndrom 1, která u nás ještě není popsána. Projevuje se postižením mozku, smyslových orgánů a svalovou ochablostí. Lucinka trošku leze, posadí se, s oporou sedí, bohužel však nestojí ani nechodí. Nemluví, sama se nenají a neoblékne. Ve všem potřebuje pomoc. Kromě denního cvičení doma jezdíme také do lázní a na rehabilitační pobyty, protože jen tak Lucinka dělá alespoň minimální pokroky.

I přes své postižení je ale ráda mezi dětmi, proto mám radost, že se jí líbí ve stacionáři, kam ji denně vozím. V čase, který tam Lucinka tráví, mohu chodit do práce nebo se věnovat jejím sourozencům. Na jaře roku 2017 jsem však na děti zůstala sama, což se projevilo i v rodinném rozpočtu. Proto bych vás ráda poprosila o příspěvek na stacionář, na který už mi nezbývají peníze.

Na pomoc dětem putuje vždy 100 %
částky, kterou darujete.

Vždy vám pošleme zprávu, až dar předáme dítěti.

Aktuálně čekají na vaši pomoc

Vyberte kraj na mapě