společně za
lepší dětství

Otevřít menu Zavřít menu

Stacionář pro křehkou Lucinku

Obrázek příběhu
Přispívali jste na

uhrazení sociálních služeb ve stacionáři

Obrázek daru
Mgr. Edita  Mrkousová
Patron příběhu

Mgr. Edita Mrkousová

rodinná přítelkyně

Komentář patrona

Lucinka má velmi vzácné a závažné onemocnění způsobené genetickou predispozicí, které se projevuje postižením mozku, smyslových orgánů a svalovou ochablostí. Lucinka je slepá, v devíti letech pouze leží nebo sedí, nikdy se nebude hýbat, nenaučí se chodit ani mluvit. Je z dvojčat, druhé dvojče má lehkou formu autismu, dvojčata mají ještě o rok mladší sestru. Jejich maminka je na všechny tři děti sama, pracuje na půl úvazku v administrativě, víc jí péče o postiženou Lucinku neumožňuje. Je rozvedená, otec si občas bere pouze dvě zdravé děti. Maminka Lucinku denně vozí do speciálního stacionáře, který není v místě bydliště, a zároveň odváží do školy oba Lucčiny sourozence. Jen náklady na dopravu jsou tak obrovské. Společně s dalšími výdaji spojenými s péčí o Lucku a její dva sourozence se má co ohánět, aby to finančně všechno zvládla. Byla by proto moc vděčná, kdybychom jí pomohli s úhradou stacionáře. Její situace je opravdu tíživá, pojďme jí společně pomoci.

Společně jsme vybrali
celou částku 10,447 Kč

Děkujeme všem!

Sdílet příběh:

Maminka vypráví příběh slepé a postižené Lucinky

Devítiletá Lucinka je z dvojčat, která se mi narodila předčasně. Tři měsíce to vypadalo, že jsou chlapeček i holčička zdraví, i když Lucinka byla od začátku poněkud „jiná“. Maličká, lehounká a bez pohybu. Později jsem začala s dětmi docházet na rehabilitace, kde mě vyděsil dotaz fyzioterapeutky, zda Lucinka vidí. Rozběhl se proto kolotoč vyšetření, na jehož konci jsem se dozvěděla smutnou pravdu – Lucinka je slepá. Následovaly operace očí, které nepomohly, pak jsem jí vkládala kontaktní čočky s 29 dioptriemi, aby viděla alespoň světlo.

Dnes víme, že má Lucinka genetickou vadu Wartburg micro syndrom 1, která u nás ještě není popsána. Projevuje se postižením mozku, smyslových orgánů a svalovou ochablostí. Lucinka trošku leze, posadí se, s oporou sedí, bohužel však nestojí ani nechodí. Nemluví, sama se nenají a neoblékne. Ve všem potřebuje pomoc. Kromě denního cvičení doma jezdíme také do lázní a na rehabilitační pobyty, protože jen tak Lucinka dělá alespoň minimální pokroky.

I přes své postižení je ale ráda mezi dětmi, proto mám radost, že se jí líbí ve stacionáři, kam ji denně vozím. V čase, který tam Lucinka tráví, mohu chodit do práce nebo se věnovat jejím sourozencům. Na jaře roku 2017 jsem však na děti zůstala sama, což se projevilo i v rodinném rozpočtu. Proto bych vás ráda poprosila o příspěvek na stacionář, na který už mi nezbývají peníze.

Na pomoc dětem putuje vždy 100 %
částky, kterou darujete.

Aktuálně čekají na vaši pomoc

Vyberte kraj na mapě