svoz do školy na 7 měsíců
Evičku znám z naší školy, kde jsem v letošním školním roce jejím třídním učitelem. Navštěvuje třídu, kde jsou jen čtyři žáci (dva chlapci a dvě děvčata) a dva pedagogičtí pracovníci. Třída využívá k výchovně vzdělávacímu procesu Intenzivní program ABA, který probíhá v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Program probíhá za přítomnosti behaviorálního technika, který pracuje pod supervizním vedením behaviorálního analytika. Součástí tohoto programu je praktický nácvik především komunikačních, sociálních, pracovních a sebeobslužných dovedností. Ve strukturovaném učení Evička potřebuje principy individualizace, vizualizace a strukturalizace. K jejím speciálně pedagogickým terapiím potom patří arteterapie, muzikoterapie a aquaterapie. Evička si všechny terapie užívá a ráda se jich účastní, nejraději má ale aktivity spojené s koňmi – baví ji pracovat ve stáji a poté jezdit s doprovodem na koni. Při výuce potřebuje dopomoc. V některých předmětech jen částečnou, v jiných naopak stálou. Škola ji však moc baví a každý den se do ní těší. Má moc ráda své spolužáky, kamarády ve škole, ale také své pedagogy. Je přátelská a ráda si s každým povídá. A komunikace s její maminkou je nadstandardní. Je starostlivá, pečlivá a zajímá se o různé inovace ve vzdělání. Rád bych rodině nyní pomohl získat finanční prostředky na svoz do naší školy, který je pro Evičku i její maminku hodně důležitý. Pojďme jim společně pomoci.
Společně jsme vybrali
celou částku
9,800
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh Evičky, která trpí řadou zdravotních problémů
Dnes desetiletá Evička se narodila jako zdravé a krásné děvčátko hezky v termínu. V pěti měsících ale přestala sát mléko, takže jsme po chvilce skončili v nemocnici z důvodu jejího neprospívání. Tam nám řekli, že Evička zcela ztratila sací reflex a musíme jí podávat jídlo i tekutiny jinak. Až do tří let jsem jí proto dávala pít ze lžičky a bohužel dost bojovala i s kousáním jídla. Dnes už je to naštěstí lepší.
Časem se u naší dcerky objevily také potíže s pohybem. Oproti ostatním dětem se začala otáčet, sedět i chodit o dost později, proto jsme s ní hodně cvičili podle Vojtovy metody, což naštěstí zabralo. A tak dnes chodí bez problémů. Bohužel u ní ale lékaři objevili vrozenou genetickou poruchu, oční vadu, středně těžkou mentální retardaci a dětský autismus. V důsledku toho je to s naší Evičkou někdy hodně těžké.
Navzdory všem těmto diagnózám však chodila do běžné školky, kde měla na pomoc asistenta pedagoga. Když ale přišla její školní léta, s jejím tatínkem jsme se rozhodli, že nejlepší pro ni bude speciální škola. A čas ukázal, že to byla správná volba. Evička se do školy vždycky moc těší a každé ráno netrpělivě vyhlíží školní autobus, které ji tam doveze. Škola, která je vzdálená zhruba 25 jízdy od našeho bydliště, totiž pořádá svozy a pro své žáky si jezdí. A za to jsem moc ráda. Pro naši rodinu je to časově i finančně méně náročné, než kdybychom Evičku vozili sami.
Naši rodinu živí hlavně manžel. Já jsem doma a starám se o domácnost a o Evičku, která je ve škole jen dopoledne. Máme také ještě mladší dcerku Kristýnku. Myslím, že našim dcerkám nic nechybí, jen jim nemůžeme moc dopřávat výlety nebo návštěvy bazénu. Naše výdaje za péči o Evičku jsou totiž opravdu velké a tak je pro nás těžké ušetřit.
Ráda bych vás nyní poprosila o příspěvek na pravidelný svoz do speciální školy. Za ušetřené peníze bych Evičku mohla vzít častěji na cvičení nebo třeba do bazénu, kde to má moc ráda. Za vaši pomoc budeme s manželem moc vděční.