Tříkolka pro srandistu Františka

František je veselý čtyřletý chlapec, který se dobře cítí v dětském kolektivu. S tatínkem jezdí hodně na výlety, nejraději do hor. Společně také chodí na hřiště, kde si František užívá skluzavky, průlezky a houpačky. Ze sportovních aktivit ho ale úplně nejvíc baví plavání. Skvěle se tam vyřádí a unaví. Fascinují ho také hračky, které vydávají nějaký zvuk (např. troubící autíčka). A má moc rád zvířátka.

Františka vychovává pouze tatínek. Není to pro něj jednoduché, ale s pomocí babičky všechno zvládá. Maminka od Františka odešla, když mu byl rok a půl. Vadilo jí, že je postižený. Od té doby ho ani jednou nenavštívila a neprojevila o něj žádný zájem.

František se nejprve hezky vyvíjel, v období kolem prvních narozenin se ale vše změnilo. Slovům, která znal, najednou nerozuměl. Ze dne na den přestal chodit, nedokázal se postavit na vlastní nohy. Zkrátka všechno, co se během prvního roku svého života naučil, zapomněl. Mentálně se vrátil zpátky na úroveň desetiměsíčního dítěte. Dnes má František diagnostikovanou hypotonii (svalovou ochablostí), dětskou mozkovou obrnu a střední retardaci s poruchou chování.

Jeho stav se ale pomalu lepší, a to zejména díky rehabilitacím, na které prostřednictvím Patrona dětí přispěli štědří dárci. František poctivě cvičí a tatínek věří, že se jednou na nohy zase sám postaví.

I přes všechny své hendikepy je František veselý a hravý kluk, který je moc rád ve školce se svými spolužáky. Nemůže sice chodit, ale rád venku řádí na odrážedle. Lékaři mu nyní odrážedlo zakázali s tím, že je pro Františkův vývoj nevhodné. Proto by mu chtěl tatínek pořídit tříkolku, na níž by hravou a zábavnou metodou procvičoval svaly celého těla. Bez pomoci jiných lidí však tatínek nebude schopen Františkovi tříkolku pořídit.