Můj účet
Obědy školákům
Vozík pro pohodáře Honzu
S Honzou a jeho rodinou nás pojí dlouhodobý přátelský vztah. Seznámila jsem se s nimi úplnou náhodou a jsem moc vděčná osudu za to, že jsem je mohla poznat. Honza je neustále se usmívající prima kluk, který je ve společnosti (zejména té dívčí) velice oblíben. I když se potýká se starostmi typickými pro jeho věk, v ničem nevidí problém. Se vším si dokáže s patřičným nadhledem poradit. Umí vyslechnout své kamarády, je na něj spolehnutí. Honza po ukončení základní školy přešel do Jedličkova ústavu, kde je premiantem. Navštěvuje tam dramatický kroužek a aktivně se věnuje curlingu. V současné době se nejvíce zabývá osvětou týkající se zdravotně znevýhodněných dětí. Projekt, který sám vymyslel a objíždí s ním základní školy, již sklízí první úspěchy. Do budoucna by chtěl být psychologickým poradcem sportovců a já věřím, že se mu to splní. Pro svůj aktivní život by potřeboval odlehčený mechanický vozík, který bude moci sám ovládat. Takový vozík mu dá možnost samostatně se pohybovat bez potřeby někoho dalšího, kdo by vozík tlačil. Maminka si však tak drahou pomůcku nemůže dovolit.
Společně jsme vybrali
celou částku
85,742
Kč
Děkujeme všem!
Hendikepovaný Honza a jeho příběh
Jako mnoho jiných příběhů, i ten náš začíná narozením krásných a zdravých dětí, dnes sedmnáctiletých dvojčat Honzíka a Adélky. Prvního půl roku se zdálo, že všechno bude v pořádku a děti hezky porostou. Pak se však jejich vývoj náhle zastavil. V roce a půl ještě nechodili, proto nás lékaři poslali do lázní. Odtud jsme odjížděli s diagnózou dětské mozkové obrny s centrální koordinační poruchou u obou dětí. Od malička tak jsou Honza i Adélka na vozíku.
Honza v současné době studuje obor sociální služba a v 1. pololetí měl vyznamenání. Je šikovný a myslím, že našel něco, co ho opravdu baví. Rád také skládá básničky, ve škole chodí na dramatický kroužek a sportuje. Aktivně se věnuje curlingu, vrhu koulí a kuželkám. Do všeho jde naplno, nic nedělá napůl.
Má za sebou také několik operací, díky kterým jsme před několika lety dosáhli toho, že dokázal chodit o berlích. S pubertou se však jeho stav zhoršil, takže se bez invalidního vozíku už nikam nedostane. Honza ho potřebuje venku i uvnitř, doma i ve škole. Jeho současný vozík je fajn, když je s ním asistent a může ho tlačit. Pro samotného Honzu je však příliš těžký na ovládání.
Ráda bych mu proto koupila odlehčený mechanický vozík, který by mohl snadno ovládat. Částka na jeho pořízení je však příliš vysoká a pojišťovna nám na něj nepřispěje. Na péči o Honzu i Adélku jsem sama, takže je pro mě takový výdaj zcela nereálný. A proto prosím o finanční příspěvek vás. S novým vozíkem bude Honza mnohem samostatnější, což si teď přeje ze všeho nejvíc.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
