Můj účet
Obědy školákům
Výstroj pro hokejového brankáře Honzu
brankářskou výstroj (brusle, kalhoty, vesta, maska)
Desetiletý Honzík nikdy nezažil, jaké to je mít úplnou rodinu. I přesto je to ale skvělý kluk, který má úžasnou maminku i staršího bráchu Jakuba. S Honzou se potkávám na trénincích hokeje, kde trénuje spolu s Jakubem – oba jsou brankáři. Oba musí mít kvalitní výstroj, která však stojí dost peněz. Rodiče mají často tendence vybrat dítěti větší výstroj, aby dlouho vydržela. To s sebou bohužel nese to, že jsou v ní děti neobratné, protože je pro ně výstroj moc těžká (některé děti mají až o 3 čísla větší brusle a vybavení). Správná velikost brankářské výstroje je ale rozhodující pro spokojenost, obratnost a výkon gólmana. Lidé se často diví, že malý brankář uhýbá před střelou, ale to, že předtím dostal několik ran pukem a oteklo mu rameno, protože měl malou vestu, už nikdo nevidí. Nebo se jednoduše řekne, že je brankář neohrabaný, ale on má na sobě často vše tak velké, že se nepohne, ani kdyby stokrát chtěl. Proto se maminka snaží dokupovat kvalitní a padnoucí věci, které jsou bezpečné a kluci se v nich cítí dobře. Teď však nemá peníze na pořízení některých komponentů do Honzovy výstroje, proto bych jí rád pomohl prostřednictvím Patrona dětí.
Společně jsme vybrali
celou částku
13,729
Kč
Děkujeme všem!
Příběh malého Honzy, hokejového brankáře tělem i duší
Desetiletý Honza bydlí se svojí maminkou a starším bráškou Jakubem. Honza je velký nadšenec do sportu – má rád parkour, fotbal, florbal i lyžování. To, co ale miluje nejvíc, je hokej. Honza je stejně jako jeho bráška brankář. „Ostatní kluci se honí po ledu, brána je ale jen má. Mám ji na ledě i doma v pokojíku, kde se v ní každý večer s bráchou střídáme. Mamka nám často dovolí brát si domů kamarády a hrát hokej doma, když to venku zrovna nejde kvůli počasí. Vždycky, když odchází z pokoje, říká to samé – kluci hlavně potichu. Sousedi nás ale pořád zdraví a ptají se, kolik gólů dneska vychytáme. Když hrajeme před barákem, fandí nám i kolemjdoucí. Máme štěstí. Hokeji dávám úplně všechno, takže mě prohra občas úplně položí. Pak se vztekám nebo brečím a starší brácha se mi směje,“ říká Honza.
Honza s Kubou vyrůstají jen s maminkou. Tatínek od rodiny odešel pár měsíců před Honzovým narozením. Tatínek se s kluky vídá, ale protože nemá stálou práci, na jejich výchovu přispívá jen namátkově. Veškeré náklady tak leží na mamince. Ta pracuje v noci, aby měla přes den čas vozit kluky na trénink. Každý měsíc navíc musí klukům dokupovat např. lapačku, protože ta stará se potrhala. Pak malí hokejisti odrostou bruslím a je potřeba koupit nové. Hodně věcí ale mají z bazarů. A když už si maminka oddechne, že konečně mají všechno potřebné, přijde soustředění a s ním další výdaje.
Honza nyní potřebuje nové brusle, kalhoty, vestu a masku, maminka ale na pořízení všech těchto věcí nemá peníze. Proto se rozhodla požádat o pomoc vás. Doposud všechno zvládala uhradit sama, nyní bohužel nastala situace, kdy toho kluci potřebují moc najednou. A rodinný rozpočet není bezedný.
Maminka často čelí otázkám typu „Proč chodí kluci na hokej, když na to nejsou peníze?“ Maminka ale vidí, jak moc hokej klukům dává. Už dnes vědí, co to znamená být zodpovědný a nenechat tým na holičkách. Znají bolest i nespravedlnosti, které týmový sport přináší. Hokej jim dává řád a disciplínu, učí je morálce. Díky němu si také uvědomují, jaké to je být jednou nahoře a jednou zase dole. Je to prostě sport, který je připravuje na život.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
