Zpěvačce Adélce na školné v ZUŠ

Adélku (11 let) mám od malička v pěstounské péči – jsem její babička. Adélka je veselé děvče a má velké hudební nadání. Navštěvuje základní uměleckou školu a v minulosti dokonce vyhrála 1. místo v okresním kole v sólovém zpěvu. Áďa také ráda sportuje, jezdí na kole, bruslí a plave. S učením do školy je to však o něco málo horší. Snažím se ale sehnat jí doučování, takže to všechno určitě zvládne.

Adélku vychovávám od jejích dvou let. Před jejím narozením byla má dcera drogově závislá, ale když poprvé uviděla Adélku, myslela jsem si, že toho nechá a bude se o své dítě starat. Chvíli to vypadalo, že tomu tak opravdu bude, pak se ale opět vrátila k drogám a Adélku opustila. S Adélkou se však vídají, a to hlavně o prázdninách, občas o víkendu. Dcera se totiž vdala, žije v Polsku a má druhou dcerku. Děvčata se znají a jako sestry se mají rády.

Mně je 54 a přivydělávám si jako pojišťovací poradce. Příjem je nejistý, tak se snažíme šetřit, jak jen to jde. Bydlíme v družstevním bytě, kde má Adélka svůj pokoj. Platím jí měsíčně pojištění a posílám také částku na spoření. Mám ještě maminku, které je 73 let, a bydlí 50 metrů od nás. Bohužel je nemocná na srdce a ledviny, je astmatik. Velkou finanční částku vydá za léky. Na Adélku mi však občas dohlídne. Adélka ji má moc ráda a chodí jí pomáhat.

Adélce bohužel chybí sebevědomí, je lítostivá a trpí komplexem méněcennosti. Nedokáže se moc prosadit ani se bránit. Je potřeba s ní neustále pracovat a vše řešit v klidu. Doma všechno vysvětlujeme, povídáme si spolu. Snažím se jí podporovat v tom, co jí jde a baví. V ZUŠ má individuální přístup, hodně ji tam posouvají dopředu. Miluje hru na housle a zpěv, a když se tomu může věnovat, uvolní se, je spokojená a má radost – zvedá jí to sebevědomí. Bohužel teď ale nemám peníze na to, abych svojí vnučce školné v ZUŠ zaplatila. Proto budu vděčná za jakýkoli příspěvek. Všem vám moc děkuji.