Můj účet
Obědy školákům
Srandistovi Míšovi terapie k rozvoji řeči i pohybu
Zdravotní pomoc
Míša je můj milý pacient a kamarád z dětské léčebny, kde pracuji jako ergoterapeut. Hošík k nám s maminkou jezdí každého půl roku na léčebný pobyt, známe se již několik let. Vždy s radostí sleduji, jaké pokroky za tu dobu udělal.
Chlapec má vzácné genetické onemocnění (s názvem Deleční syndrom 1q43-q44), agenezi corpus callosum, srdeční vady, hypotonii, epilepsii a další zdravotní potíže. Míša nemluví, na levé ouško neslyší vůbec a na pravé velmi špatně. Je krmen mixovanou stravou a zatím jen leze po čtyřech.
Teď už je školák. Je vnímavý a taky má rád lumpárny, stejně jako každý jiný kluk.
Terapie ve Snoezelenovém prostředí by mu mohly velmi pomoci v oblasti smyslového vnímání a věřím, že i v oblasti motoriky a komunikace.
Míša má staršího bráchu Matěje, který je jeho životním parťákem. I on má zdravotní potíže, a tak je péče o oba chlapce pro rodiče velmi náročná. Vždy je ale vídám s velkým úsměvem na tváři a otevřeným srdcem i pro ostatní.
Velmi ráda se za jejich podporu přimluvím. Celá rodina, včetně Míši, si ji zaslouží.
Celou částku se sice nepodařilo vybrat, s rodinou dítěte jsme ale našli způsob, jak za vybranou částku 27000 Kč pořídit alespoň část daru. Děkujeme všem!
Míša nezkazí žádnou legraci, s nadšením by se rád více hýbal a zřejmě i mluvil
Míša je hodný a veselý kluk. Ze všeho nejraději má společnost dětí a je pro každou srandu. Ač to na něm není na první pohled znát, tak ten, kdo ho pozná blíže, je nakonec hodně překvapen na kolika lumpárnách se podílí. Jinak za něj musím hodně myslet a vnímat nejen jeho potřeby a pocity, zda ho třeba taky něco nebolí. Jsem taková jeho hlava, pusa, ruce i nohy.
Náš syn má velmi vzácnou genetickou vadu, chybí mu část prvního chromozomu. Ve dvou týdnech měl operaci srdce, tehdy to bylo velmi těžké období, na které nerada vzpomínám. Zanechalo to velké šrámy na duši celé naší rodiny. Ke genetické vadě jsou přidružené další vady jako je mikrocefalie, ageneze corpus callosum (není propojena pravá a levá hemisféra), psychomotorická retardace, epilepsie, ony srdeční vady, sluchové vady, urologické problémy, oční vada a subluxace kyčlí (částečné vykloubení). Máme za sebou kolem 27 hospitalizací, absolvujeme časté kontroly u lékařů a dvakrát ročně jezdíme do lázní. O různých terapiích a rehabilitacích nemluvě, můžu zmínit např. canisterapii, muzikoterapii i ergoterapii.
Letos Míša začal chodit do 1.třídy speciální školy, kterou kombinujeme se stacionářem, kde má rehabilitace. Na doporučení kamarádky, která mé děti zná a má se Snoezelen terapií kladnou osobní zkušenost, jsme se na ně přihlásili.
Chlapec nemluví, nechodí, jí jen plně mixovanou stravu, má psychomotorickou retardaci, ale přesto víme, že dost rozumí a vnímá své okolí. Má rád kolem sebe děti, směje se a kromě pohybu potřebujeme podpořit i jeho mentální a smyslovou stránku. Tato terapie, mu může pomoci v uvědomění si svého těla, možná i přijde na to, k čemu slouží nohy. Rozvoj smyslů mu může pomoci s porozuměním a snad se i rozmluví. Nedávno začal říkat „papa, mama, baba, bebe“, takže je zřejmě ten správný čas ho více podpořit.
Tak moc si přeji Míšovi pomoci a stejně tak i jeho o tři roky staršímu bráškovi Matějovi, který má také určité zdravotní potíže. Do Snoezelen terapie vkládáme naději a momentálně na ní leží budoucnost našich obou synů.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
