společně za
lepší dětství

Otevřít menu Zavřít menu

Cvičení na rehabilitačním stole zvýší Kájince její naději na chůzi

16. 09. 2021
Cvičení na rehabilitačním stole zvýší Kájince její naději na chůzi

Usměvavé čtyřleté holčičce z fotografie říkají všichni Kájinka. Než se narodila znala její maminka Petra slovo toxoplazmóza jen z křížovky. Dnes vám důvody jejího vzniku a všechny příznaky vyjmenuje jako když bičem mrská i o půlnoci. Ví toho také spousty o mozkomíšním moku, shuntech a dalších věcech, které souvisejí s Kájinou nemoxí.

„Toxoplazmóza je parazitní onemocnění, se kterým se Kájinka už narodila. Aby toho nemělo moje zlatíčko málo, přidalo se i nadměrné hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách. Způsobuje tlak na tkáň, a tím poškození mozku s trvalými následky,“ vysvětluje věcně. Holčička tak v nejútlejším věku podstoupila operaci, kdy jí lékaři zavedli do mozku implantát shunt (hadičku, která mozkomíšní mok odvádí).

Neohlížet se a nepanikařit

Maminka sice s Kájinčiným otcem nežije, ale na holičkách je nenechal. Bere si dcerku na víkendy a jezdí s nimi na všechny lékařské kontroly*. „Toho si vážím, že se nám povedlo rozejít se důstojně a nepřestat být rodiči. Usilovně se snažím neohlížet za sebe a nepropadat, pokud možno, panice,“* říká maminka, a dodává: "Kája si ráda hraje se svými hračkami a miluje společnost ostatních dětí. Je mezi nimi spokojená, a to je také velký důkaz její vnitřní pohody, a proto jsem spokojená i já.“

Minulost neřeším. Jsem tu pro Kájinku, aby byla šťastná a rozvíjela se.

Kája roste jako z vody

Jako samoživitelka, pečující o dceru 24 hodin denně, nemá maminka logicky moc šanci vytvořit si nějaké zásadní úspory. „*Kája roste a cvičit s ní je pro mě velmi náročné. Při její výšce to na zemi nebo na posteli už není možné. Proto jsme moc potřebovaly Vojtův rehabilitační stůl. I kdybych ale nejedla, z vlastních financí bych si ho nemohla dovolit,“* říká smutně maminka. Spřízněná duše Pavla Foster Skalová, která často asistuje u Kájinčina pravidelného cvičení a stala se i její Patronkou v příběhu zveřejněném na stránkách Patrona dětí, doplňuje: „Dívenka s maminkou cvičí dennodenně. V tuto chvíli je jen kousek od toho, aby se postavila na vlastní nohy a možná udělala své první krůčky. Bylo by škoda, kdyby tyto naděje ztroskotaly na rehabilitačním stole.“ A maminka, pro kterou je osud Káji důležitý nade vše, uzavírá: „Jsem od srdce vděčná všem, kteří nám pomohli.“

Potřebujete také pomoci?

Chci pomoci svému dítěti

Jsem zákonný zástupce dítěte, tedy jeho rodič nebo pěstoun, a chci pro něj požádat o dar.

Chci pomoci dítěti, které znám

Znám rodinu, jejíž dítě potřebuje pomoc. Chci se stát Patronem příběhu a potvrdím jeho důvěryhodnost.

Sdílejte článek s přáteli

Nepřehlédněte

Udržet hračku je pro Adélku zatím stejně těžké jako zdolat Mount Everest
27. 09. 2021

Udržet hračku je pro Adélku zatím stejně těžké jako zdolat Mount Everest

„S Adélkou jsem se poprvé setkala před třemi lety. Z kočárku na mě vykukovala malá holčička s krásným úsměvem, dlouhými kudrnatými vlasy a velkýma černýma očima,“ vzpomíná Pavlína Novotná. To vše Adélce zůstalo, i když se s ní život nemazlí. Aby mohla odjet na rehabilitace, které ji pomáhají, rozhodla se parta nadšenců vyběhnout na Mount Everest.

Kdyby se o nich natáčel film, jmenoval by se: Auto pro malého Rain Mana
16. 09. 2021

Kdyby se o nich natáčel film, jmenoval by se: Auto pro malého Rain Mana

Film začíná. Na lavičce sedí krásná maminka se dvěma úžasnými syny. Žena miluje umění a jazyky. Od malička se věnuje hudbě a vystudovala obor dirigování na konzervatoři. Pak se zamilovala, provdala a narodili se jí dva synové Alexandr (dnes 11) a Artur (dnes 9). A pak se v symfonii života ozvaly falešné tóny až nakonec hudba téměř utichla.