„Páťa trpí dětskou mozkovou obrnou a vzácnou genetickou poruchou, která postihuje mnoho částí těla. Mowat-Wilson syndrom se u něj projevuje nadměrnou velikostí hlavy a sníženým napětí svalů. Velkou komplikací jsou také epileptické záchvaty. Důsledkem chlapcova onemocnění je opožděný psychomotorický vývoj. Ten zapříčiňuje, že se nevyvíjí jako jeho vrstevníci a je zcela odkázán na péči druhé osoby,“ promlouvá o těžké diagnóze jeho terapeut David Knybel.

Na lítost nemáme čas, prostě jdeme dál a bojujeme

Patrik žije se svou maminkou Veronikou Liškovou a bratrem Martínkem. Nemají tatínka, který by jim mohl být oporou, ale maminka je velmi silná a stará se o své děti, jak nejlépe dovede. Díky ní je Páťa usměvavý klučina, který si rád hraje s autíčky a nikdy se nepřestává snažit o to, aby dokázal něco nového.

„Páťa pravidelně dochází na rehabilitace. Vím, jak moc mu cvičení pomáhají a posouvají ho vpřed. Bez rehabilitací se zkrátka neobejde. Jsou nutností k tomu, aby se neustále zlepšoval,“ sdílí své zkušenosti David Knybel.

Páťa se bez neustálé péče své maminky neobejde

Páťův pokrok bohužel komplikuje hned několik nemocí a vad. „Nejvíce jeho zdravotní stav asi zhoršila epilepsie, která se nedala korigovat léky. Proto se ve 2,5 letech nebyl schopný sám přetočit na bříško ani na kolínka. My jsme to ale nevzdali a rozhodli se vyzkoušet neurorehabilitace,“ vysvětluje náročné období maminka Veronika. „Páťa je velký bojovník. Během půl roku, kdy jsme začali s neurorehabilitacemi pod dohledem odborníka, udělal neskutečný pokrok. Z prakticky ležícího kloučka se vypracoval na batole, co se touží postavit na vlastní nohy,“ dokončuje s upřímným úsměvem na rtech.

Neurorehabilitace pojišťovna bohužel nezaplatí

Šanci na první krůčky má Patrik opravdu velikou a všichni věří, že je už brzy udělá. Má štěstí, že žije v rodině, o kterou se může kdykoli opřít. I tehdy, když bude mít pocit, že další krok je moc náročný. Problém jsou ale peníze. Maminka je na všechno sama a nemá na ně dost peněz. „Zdravotní pojišťovna tyto neurorehabilitace bohužel neproplácí, proto budeme vděčni za jakoukoli pomoc,“ zakončuje maminka Veronika Lišková s nadějí v hlase. I přes všechny neduhy a nepřízeň osudu má Páťa šanci se samostatně postavit na nohy a jednou možná i sám chodit. Dokáže to ale jen s vaší pomocí.

Celou částku se nám bohužel vybrat nepodařilo, ale věříme, že i tak se bude Páťa posunout zase kousek kupředu.